„Ve válce lžou všechny strany,“ upozorňuje vojenský analytik Jaroslav Štefec na to, jak těžké je rozlišit fakta ve válečném zmatku. A varuje, že Rusko může své výhrůžky o jaderných zbraních myslet vážně.

V oblasti Donbasu, kde nyní probíhají boje, podle Štefce Rusko ukrajinskou armádu obklíčí. Nakonec budou mít tamní jednotky prý jen dvě možnosti: buď se Ukrajinci vzdají, nebo budou zničeni. Analytik souhlasí s tím, že ruské armádě půjde o to dostat se dále na jih k Černému moři a do Oděsy. „To je dost pravděpodobné, protože je velmi silné ohnisko v Podněstří, kde je ruská enkláva a pokud vím, soustřeďují se tam jednotky Severoatlantické aliance – právě na hranicích s touto enklávou Podněstří. Předpokládám, že chtějí využít toho, že Rusko dle názoru velení Severoatlantické aliance nebude schopné podněsterskému uskupení nějak více pomoci, protože je vázané boji s ukrajinskými jednotkami,“ řekl. Obává se však, aby právě tento případ nebyl jedním ze základních spouštěčů pro použití jaderných zbraní ze strany Ruské federace.

Od ní totiž zaznívají prohlášení, že existuje možnost použití jaderných zbraní. Jaroslav Štefec se domnívá, že jsou myšlena naprosto vážně. „V momentě, kdyby Rusko začalo na Ukrajině prohrávat – nikoliv s Ukrajinou, ale s NATO, protože válka, která se vede na území Ukrajiny, je už zástupná a je to válka mezi Spojenými státy a Ruskou federací – pak může na použití jaderných zbraní dojít minimálně na taktické úrovni. Když se Rusko dostane do situace, že začnou neúměrně narůstat ztráty lidí a techniky, nasadí to nejúčinnější, co má, což jsou jaderné taktické zbraně,“ vysvětlil.

Vojenský expert se domnívá, že historie zažila v tomto případě precedens, když Spojené státy použily taktické jaderné zbraně během druhé světové války, aby v Japonsku zabránily velkým ztrátám. Podobně by prý mohlo uvažovat i Rusko. To se mezitím zaměřilo také na ničení ukrajinské infrastruktury, po které míří ze západu vojenské vybavení, zbraně, a naopak slouží uprchlíkům, aby mohli zemi opustit. Pro ParlamentníListy.cz Štefec řekl, že i přesto se Rusko snaží vyloženě vyhýbat likvidaci infrastruktury ve velkém. „Ale Ukrajina je velmi rozlehlá a spojnic, po kterých může pomoc proudit ze západu do centrální a východní Ukrajiny, není jednak tolik, a jednak jsou zranitelné. Stejně jako se říká, že Američané vidí každý boj ruského tanku na Ukrajině, v Bělorusku a v Rusku, tak stejně tak vidí Rusové ze svých družic pohyb techniky pro Ukrajinu – kudy proudí, kde je překládána, vidí, kde jsou sklady, a je schopná zasahovat,“ shrnul Jaroslav Štefec.

Otázkou prý spíše je, zda je spousta techniky, která do Ukrajiny míří, využita, anebo se někde shromažďuje a čeká na možnost, aby ji mohli posílat dále. „Těžko říci. Vím, že například ukrajinské stíhačky startují k leteckým zásahům proti Rusům z území mimo Ukrajinu. A vím, že některá technika, jako jsou drony, jsou řízeny z území mimo Ukrajinu. Ale nejde ani o to, jaká technika k Ukrajincům proudí, ale především, aby byli schopni ji ovládat. Zdaleka ne všichni jsou vycvičeni s touto technikou pracovat,“ upozornil s tím, že technika je navíc v angličtině.

Redakci rovněž sdělil, že je těžké v nepřehledné situaci určit, jaké jsou ztráty na ukrajinské i na ruské straně. „Ohledně ztrát ruské armády vycházíme z čísel, které uvádí ukrajinská strana, a to jsou desítky tisíc. Ukrajinci uvádějí menší ztráty, než které se ukazují v registrech, které používá OSN. OSN také uvádí na ruské straně ztráty menší než Rusové. Máme příliš jednostranný pohled, informace přejímáme čistě z ukrajinských zdrojů, ale ve válce lžou všechny strany. Je to přirozená část války a ideologický pohled a otázka propagandy na jedné i na druhé straně. Jestliže nemáte možnost informace vzájemně porovnávat, nedokážete, jaká je skutečnost. A v České republice jsou informace silně přechýlené na stranu informačních toků z Ukrajiny, případně ze Spojených států,“ tvrdí vojenský analytik s tím, že chybí i informace z ruské strany.

„Mohu soudit z nepřímých informací například to, že podpora Vladimira Putina mezi lidmi roste a prestiž ruské armády také. Je otázka, nakolik se Rusové ponaučili, nakolik zvládli propagandistické nástroje a nakolik je realita taková, jak se vypráví u nás. Zda skutečně odpovídá realitě… to je dnes velmi těžké soudit,“ upozornil Štefec na to, že válka se vede i formou informací.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že tato válka skončí smlouvu stejně, jako všechny ostatní války. Je už na čase mluvit o smlouvách? A má Lavrov pravdu, že válka na Ukrajině skončí smlouvou? „Na čase ještě není, ale rozhodně skončí smlouvou. Každopádně to dopadne tak, že Rusové Ukrajinu porazí a Ukrajina přijde o značnou část území a celou východní oblast. Může se dokonce stát, že přijde o přístup k moři, zejména pokud dojde k útoku v Podněstří,“ řekl analytik.

Pro Ukrajinu by to znamenalo významné oslabení ve schopnosti udržet státnost. Smluv na konci války ale dle Štefce bude více. „Rusko může říci Ukrajině: Vy mě nezajímáte, jste nepřátelský stát, já s vámi smlouvy uzavírat nebudu a tím to hasne. Budeme se bavit s budoucí vládní garniturou, která nebude tak zprofanovaná jako ta současná. Otázka je, co se stane ve vztahu Ruska s Evropskou unií v rámci války. Domnívám se, že Evropská unie z toho vyjde úplně nejhůře,“ varoval Štefec.

Rusko přestalo dodávat plyn Polsku a Bulharsku, protože obě země odmítly platit za dodávky v rublech. Evropská unie trvá na tom, že takový způsob odmítá, ale firmy členských států konají podle sebe, několik z nich už v rublech platí – případně se jejich platby v bankách převádějí právě na rubly. „Evropská unie nemá co odmítat platit v rublech, protože Evropská unie není subjekt, který by plyn nakupoval. Jen zřídila burzu, na které se plyn přeprodává. Jde o rozhodnutí jednotlivých zemí, jak k tomu v konečné fázi přistoupí. V Německu firmy provádějí nákup přes centrální banku, která k tomu byla zřízena, a nakupují za valuty rubly. Je to celkem logické; jestliže znemožnili Rusku vyrovnávat své účty v zahraničních měnách, které mají zablokované, tak muselo přejít k rublu a nic jiného mu nezbylo,“ řekl Jaroslav Štefec.

Pokud tedy Rusko nemůže platit v jiné měně, bude platit v rublech. „Je to rozhodně lepší, než říci: neplatíte, tak končíme. Platit v rublech je nyní pravidlo Ruska, které si v tomto smyslu může diktovat, ale jde také o záležitost Evropské unie. Evropská unie vyhlásila sankce, jež se ukázaly jako klacek, kterým se sama praštila do nohy,“ podotkl vojenský analytik.